Bylinky.eu - Heřmánek - bylinářská klasika

Heřmánek je laskavá kytička a oblíbený obilný plevel, který patří mezi klasiku kořenářských bab a který se pěstoval na zahrádce snad každé katovny, kláštera a tak vůbec, jak to bylo už ve středověku obvyklé. Středověkem je, stanoveno kýmsi stanoveným na hlavním stanovišti, nejasné období hned za starověkem a před novověkem, nebo nedej bože moderním věkem.

Heřmánek - bylinářská klasika

Ona totiž moderní je jenom technika a informatika; jinak si myslím, že za starověkem dost zaostáváme, protože například moderní gangy mi připomínají prehistorické tlupy primitivních lovců mamutů či lebek. Namísto vzájemnosti, etiky, důstojnosti a lásky vnímáme jen erotiku, spotřebu, úvěry a strach o přežití. Ještě jsem neviděl billboard s námětem - chovejte se jako lidi, mezilidské vztahy jsou základem života, štěstím není výhra v loterii ale dobrá parta pro smysluplný život, práce je tvořivou součástí spokojeného života, čest je základem společenského řádu, atd. Faktem ale je, že jsem na bilboardech viděl obličeje lidí, kteří to myslí upřímně, ale dopadlo to s nimi jako s každou reklamou - vydělat, případně vydrancovat, a další… Každá reklama operuje z pozic strachu a jen některé se snaží vysávat peněženky toliko erotikou.

To si teda dovolil heřmánek dost, že jo? To je mu podobné, pořád samý chamazulen sem, bisabolol tam, jednou je silice tmavomodrá, podruhé spíš do zelena, jednou se destiluje s vodní parou, jindy bez ní. To je jako u politiků, kteří se také vybarvují podle toho, jak moc jsou pod parou.

Jinak je to ale kytka jednoduchá, což je dáno i tím, že má dutou hlavičku květu. Bílé okvětní lístky si sčesává dozadu. Je tu určitá podoba s nejmenovanými člověku podobnými osobami, kterým po zevní aplikaci heřmánku na hlavičku identických vlastností vlásky blonďatí neméně roztomilým způsobem. Ovšem podobnost heřmánku s některými blondýnami je čistě náhodná. Ne, nemohu jinak než se nezmínit o nezvyklé podobě, včetně povahové (Logický vtip: zmíněním si odporuji). Blondýny jsou totiž převážně podobně jako heřmánek čisté, půvabné, přímočaré, nekomplikované a razantní v tom, co umí.

Heřmánek je ale skromný, jako ostatně všichni chlapi… (teda skoro všichni - no tak alespoň většina) (ta menší půlka) (teda alespoň někteří) (určitě takové znáte) (nebo jste o nich slyšeli) (nebo četli v kronikách) (…psaných muži) (všichni už zemřeli) (spisovatelé taky) (stali se legendami) (historikové je prokoukli) (stali se pohádkovými bytostmi) (tak alespoň jeden) (ten také umřel). Jinými slovy: Heřmánek je skromný, jako ostatně většina žen...

Ani se mi nechce věřit, že podle komerční televize jsou blondýnky celkově inteligentnější než brunety a než většina mužů (bez záruky). Jestli to ale nebude tím, že muži jsou vlastně zjednodušené ženy...Už jsem kdesi zmínil, že na Počátku bylo Slovo. To Slovo bylo "Nuda". Bůh si k obrazu svému, pochválení a pokecání stvořila Evu. Ta ovšem chtěla, aby ji také někdo obdivoval. Tak ji Bůh s malou úpravou naklonovala. Na 23. chromozómu odstřihla jeden ocásek, aby se ze ženské stal chlap, a ten pak nainstalovala chlapovi jinak a jinam. Dokonce plodně využila situaci, kdy se mu sníží myšlenkový výskyt, tak se tato část automaticky povyšuje (někdy (většinou...) bohužel i naopak!). Potom poněkud ješitnému a rozmazlenému Adámkovi (nekompletní ženě!) napovídaly pohádky o žebru, o muži coby pánu tvorstva hned po Bohu, o mičurinském plazovi ze stromu poznání neboli internetu a o nebezpečí vytváření nepřiměřených přání pomocí reklamy (zprvu na jablko) - čehož však oni posléze nedbali a když dluhy a ego (soubor tužeb a přání identifikujích jedince) prvního páru přestaly být snesitelné, vyhnal je z Ráje plamenný anděl (nebo Bůh plamenometem?). Popáleniny si tehdy léčili odvarem z květu heřmánku a funguje to dodnes. Jen aby se to vyhnání ve velkém nezopakovalo, to by už heřmánek nezvládl a asi by ani nebyl; ani my. Jen naše zářící fleky (pravděpodobně v oblasti gama).

Heřmánek je protizánětlivý, uklidňující pokožku i vnitřnosti, snižuje horkost, křeče trávení, zvyšuje imunitu při potížích - preventivně ovšem ne. On vlastně není kytkou k prevenci nebo rekonvalescenci, ale hlavně do úderné skupiny rychlého nasazení. Užívá se zevně i vnitřně skoro na všechno. Řeší potíže se sliznicemi očí, nosu, dutin, úst, trávení, pochvy i konečníku, také je vhodný k omývání ran, zánětlivé pokožky, a když nejsou vhodnější kytky (měsíček, řepík), tak i bércáků. Celkově se pití čaje využívá hlavně při začátku infekcí, nachlazení, křečovozánětlivých potížích v trávení, při vyšších teplotách a pro zvýšení močení a pocení. Používá se ale dosti nadměrně snad do všeho a zvláště do kosmetiky coby moderní a bezpečná kytka a ta přemíra zbytečného podávání způsobila, že se na něj začala objevovat v poslední době dokonce tu a tam alergie. Alergie dříve u heřmánku neznámá je možná důsledkem chemizace našeho života, protože alergií v nějaké projevené formě už trpí podle statistiky každý čtvrtý.

Tím ovšem nemyslím psychoalergii, u kteréž předpokládám podíl obrácený, tedy že jí trpí tři ze čtyř. Je to tím, že psychoalergie se projevuje hlavně na úřadech a vším, co s tím souvisí. Ta nepsychoalergická čtvrtina jsou většinou lidi tvořící úřad, dementi a malé děti (což se mi jeví jako vzácně homogenní skupina…). Demograficky bych ale současnou populaci rozdělil stejným dílem na: a) děti, b) důchodci, politici a nezaměstnaní, c) úředníci a d) lidi tvořící hodnoty. Takže na skutečnou práci je tu až každý čtvrtý a heřmánek (také musí zastat všechno).

Heřmánek má příjemnou, i když poněkud těžkou vůni, stejně jako blondýnky v letech. Obsahuje i určitou (to je politický slang, protože tím myslím pravý opak - neurčitou, proměnlivou) dávku hořčin, ze kterých při předávkování může být až poněkud středně nevolno. V rozumném podávání mírně zlepšuje trávicí procesy. Ostatně buclaté blondýnky v letech krásu většinou také nahradily kuchařským uměním, což nám šedovlasým břichatcům ovšem maximálně vyhovuje. Proto si jich i heřmánku stále považujeme a zachováváme vnitřní kontinuitu vztahů.

Heřmánek se nevaří, ale jen asi 10 minut (raději méně) spařuje, aby nám nevybublaly silice (odborně: nevyvřely a neodpařily se). Proto se nenechává dlouho stát a je vhodné pro chuť i účinnost používat zápar co nejdříve po přípravě. Potom se pije při všech možných neduzích, kloktá, vyplachuje, obkládá, omývá, promývá, vymývá, myje, splachuje, koupe, klystýruje a vůbec všelijak aplikuje. Zajímavé je, že silic je v květu nejvíce až ve chvíli, kdy má tendenci se při sběru stářím rozpadat a jako droga je už považován za k výkupu nevyhovující. To je podobné jako u lidí kolem padesátky, kteří dovedou za práci zabrat úplně nejvíc z celé populace, ale nikdo je pro neperspektivnost a šediny nezaměstná.

Z toho plyne poučení, že kdybychom byli národem heřmánků, tak bychom mohli projevit národní šikovnost, muzikálnost, schopnost a všestrannost a dobře by se nám dařilo. Ale pozor na duté hlavičky… ty totiž bývají nahoře.

Heřmánek se využívá i pro zajištění vlasového růstu a pohlavní svěžesti (ve smyslu po hlavě!...). Záparem se omývávají blonďaté hlavy, které tímto často vypadají lépe a ještě více blonďatí (v některých případech i prostým odmytím špíny).

Sám dávám květ heřmánku do mnohých směsí pro jeho protizánětlivou širokospektrost v použití. Květ heřmánku je potřeba dobře nasušit a potom schovat do sklenic v temnu. Jinak vám totiž krásně voní sklad po heřmánku, ale je z něj akorát výživa pro žížaly do kompostu a zelenostrakaté hnojivo.

Heřmánek je, jak viz výše vidíte (nebo jak viz dříve slyšíte, je-li vám toto čteno), silně inspirativní, univerzální a meditativní rostlina v polnostech téměř zlikvidovaná plošnými herbicidy a začíná být volně docela vzácný. Važte si ho, dokud jste vy i on, protože on tu je jen pro vás. A je v podstatě na všechno!

Celková nabídka přípravků obsahujících Heřmánek.

Zdroj: www.celostnimedicina.cz

[2011-06-08]
Článek Heřmánek - bylinářská klasika převzat z FiftyFifty.cz